HISTORIE PRACHOVSKÝCH SKAL
Aby vznikly Prachovské skály, uplynulo mnoho miliónů let. Na začátku bylo moře, a to na konci druhohor, nazvané křída. Řeky do něho přinášely velké množství kamínků, které se usazovaly na dně a s pomocí jílů, tlaku vody i dalších vrstev písku se zpevnily natolik, až z nich byl pevný pískovec. Moře ustoupilo a na vrstvy pískovce začaly působit povětrnostní vlivy, voda, zemětřesení, a vulkanická činnost, takže množství písku opět řeky odnesly do jiného moře a zbyly jen ostrůvky pevnějších pískovců. A jedním z nich jsou i Prachovské skály.
Prehistorie
Skalní oblasti mohly v pradávných dobách vyvolávat strach, že zde žijí nadpřirozené bytosti či duchové, na straně druhé ale skály skýtaly možnou ochranu před nepřáteli. Bylo to již v mladší době kamenné a stopy dávných obyvatel se našly zejména v severních částech skal. V době bronzové vznikla osada lidu popelnicových polí na Starém Hrádku, ale žili zde i Keltové.
Slované
Z období osídlení skal Slovany od 6. století pochází postupně budovaný rozsáhlý systém obrany skalního města, který využil již staršího opevnění (doba bronzová). Celé skály byly chráněny systémem valů a jejich zbytky lze vidět dodnes. Je to v prostoru osady Prachov a v oblasti Turistické chaty směrem k Lepařovu památníku. Valy se táhnou i po jižní straně skal k Maršovu a našly se i na Kozím hřbetu i pod ním. Ale skály nebyly obydleny jako celek, vytvořila se tu tři centra, hradiště severovýchodně od Maršova na výšině nad Pelíškem, Starý a Nový hrádek a hradiště v Prachovském sedle. Zánik osídlení lze datovat do poloviny 10. století, kdy ho zřejmě dobyla vojska Boleslava I.
Středověk
Ve středověku Prachovské skály spadaly pod panství Veliš a bylo zde jen několik menších vsí, které vesměs zanikly a to dokonce i několikrát. Nejvýznamnější lokalitou oblasti je skalní hrad Pařez, stojící za severozápadní výspou oblasti.
Skalní oblast se stávala úkrytem obyvatel vsí z okolí zejména v dobách válečných, známá je Lachmanova jeskyně s pozdním ltp. 1715.
Cesta k novověku
Lidé se zde asi živili dřevařstvím, výrobou smoly apod. První instrukce k lesním hospodaření pocházejí od Albrechta z Valdštejna z roku 1628. Když panství získali Šlikové (1637), lesní hospodářství se dále rozvíjí a po roce 1810 byla zavedena holá seč s následným umělým zalesněním. To sebou neslo občasné velkoplošné vývraty a jiné kalamity. V roce 1866 se staly skály bojištěm, kdy se zde opevnily rakouské a saské sbory proti Prusům. V roce 1948 byl Šlikům majetek vyvlastněn včetně Prachovských skal.
Turistika
To, co my dnes chápeme jako turistiku, poznaly skály až v 19. století. V roce 1884 byla Ervínem Šlikem postavena lesní restaurace „Ve sklípku“ a roku 1924 byla na jejím místě postavena chata Klubu českých turistů s nájemcem Janem Košíčkem. V roce 1933 se Prachovské skály staly státní přírodní rezervací, v roce 2002 se staly součástí CHKO Český ráj. V roce 1993 byl Schlikům majetek vrácen a od roku 2000 mají provoz Prachovských skal ve vlastní režii.
Turisté
Prvním "turistou" zde byl v roce 1804 či 1813 císař František I., asi pro něho bylo vybudována Císařská chodba. Po roce 1841 vyšel první průvodce po okolí Sedmihorek včetně Prachovských skal. Záhy se sem začaly pořádat výlety, roku 1879 zde dorazil Vojta Náprstek s Klubem amerických dam, první samostatný průvodce vyšel roku 1881. Na dalším rozvoji má podíl jičínský KČT založený roku 1892.
